Název

Vychovatelna, Rokoska a nakonec PP Bílá Skála

Popis

Vychovatelna je zámeček v Praze 8, poblíž stejnojmenné mimoúrovňové křižovatky. Vybudován byl v letech 1906 až 1907 v novobarokním stylu podle návrhu architekta Jana Kříženeckého. Stavba byla plánována pro ústav pečující o mravně narušenou mládež ve věku od 8 do 18 let, který byl (pod názvem „Pražská vychovatelna v Libni“) doposavad umístěn v Libeňském zámečku. Byl to první ústav svého druhu v Čechách a k jeho založení vedl i návrh cestovatele Vojtěcha Náprstka. V ústavu bylo 55 chovanců.
Budova je dvoupatrová a od roku 1941 je součástí nemocnice Na Bulovce (jako pavilon číslo 4), která jej využívá pro své interní oddělení. Dne 3. srpna 2004 byla prohlášena za nemovitou kulturní památku České republiky.

Rokoska je usedlost v Praze 8, Libni. Z původních staveb se dochoval pouze rokokový zámeček stojící na hřebeni vysokého návrší, na nějž byla usedlost přestavěná v poslední čtvrtině 18. století jeho tehdejším majitelem Prokopem Gindely. Podle jiných zdrojů je však autorem přestavby pražský měšťan J. Štembera. V okolí stavby bývaly roztroušené vinice, které byly později spojeny do jednoho celku. Po roce 1836 koupil stavbu J. Lendecke a přeměnil ji na cukrovar. Od roku 1890 byl v budově chudobinec. V roce 1903 byl zámeček koupen pražskou obcí a byla v něm zřízena městská vychovatelna. S ohledem na potřebu větších prostor pro vychovatelnu bylo v roce 1907 započato s výstavbou budovy vychovatelny východně od zámečku, do níž se posléze vychovatelna přestěhovala.
Zámeček je považován za architektonicky velmi hodnotný objekt, který je od 3. května 1958 nemovitou kulturní památkou. Západně od zámečku stojí budova bývalého špýcharu, která pochází pravděpodobně z 18. století. V 19. století prošla neobarokní úpravou. V době výstavby Vychovatelny (v roce 1907; podle některých zdrojů však již v roce 1903) byl špýchar přeměněn na exhortní síň či exhortní kapli (exhorta znamená duchovní výklad, promluvu při bohoslužbě či kázání). Odstranil se dřevěný strop, v podélné zdi se vybouralo šest oken a ve východním čele (směrem k zámečku Rokoska) se upravil vchod do kaple. Podlaha byla vydlážděna a bylo na ni položeno linoleum. Vazní trámy mansardové střechy se podbily a orákosovaly. Kolem hlavní zdi se upravil čtvrtkruhový fabion a v něm byly nad okna umístěny lunety. Kaple o jedné místnosti byla využívána jen občasně a ventilace byla zajištěna pouze vikýřem. Tento způsob se však ukázal jako nedostatečný, a proto bylo v roce 1935 pod okny zřízeno šest ventilačních průduchů a nad vchod byla umístěna markýza. Posléze kaple přestala sloužit náboženským účelům, došlo k jejímu odsvěcení a prostory byly využívány k uskladnění nemocničního nářadí. Stavba má mansardovou střechu a trojúhelníkový štít nad střední částí průčelí členěnou segmentově vyklenutou římsou.

Přírodní památka Bílá skála je chráněné území, které se nachází na pravém břehu řeky Vltavy v Praze 8–Libni. Oblast je přibližně vymezena ulicemi Povltavskou, Na Truhlářce a nemocnicí Bulovka. Zahrnuje dva skalnaté ostrohy (Bílá skála a Koráb). K vyhlášení přírodní památky došlo na základě vyhlášky Národního výboru hlavního města Prahy číslo 5/1988 ze začátku července roku 1988. Důvodem vyhlášení byla nutnost ochrany významného krajinného prvku ve skalnatém údolí řeky Vltavy, v němž se vyskytují význačné druhy organismů. Pojmenování oblasti dal román Lovci mamutů, jehož autorem je český pedagog a spisovatel Eduard Štorch.
Na území se vyskytují černé břidlice, křemence, pískovce a jílovce. Křemence se zde dokonce těžily do začátku 20. století a využívaly se při stavbách cest či silnic. Jílovce se naopak využívaly v cihlářství. Ke zvláště chráněným druhům, vyskytujícím se v přírodní památce, patří bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), jeřáb dubolistý (Sorbus quernea), dále otakárek fenyklový (Papilio machaon), ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis) a rorýs obecný (Apus apus). Ačkoliv jsou po jižní straně přírodní památky vedeny cyklotrasy, je oblast především vlivem zarostení vegetací obtížně přístupná a turisty opomíjená. Navíc území není ani označeno pruhovým značením či cedulemi se státním znakem a ani zde nejsou osazeny žádné informační tabule.

Kategorie a štítky

Nastavení