Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

91 komentářů
tak už máme také týden zimu a dokonce vysvitlo sluníčko, tak jsem se šel vyvenčit ...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
108 komentářů
Vychovatelna je zámeček v Praze 8, poblíž stejnojmenné mimoúrovňové křižovatky. Vybudován byl v letech 1906 až 1907 v novobarokním stylu podle návrhu architekta Jana Kříženeckého. Stavba byla plánována pro ústav pečující o mravně narušenou mládež ve věku od 8 do 18 let, který byl (pod názvem „Pražská vychovatelna v Libni“) doposavad umístěn v Libeňském zámečku. Byl to první ústav svého druhu v Čechách a k jeho založení vedl i návrh cestovatele Vojtěcha Náprstka. V ústavu bylo 55 chovanců.
Budova je dvoupatrová a od roku 1941 je součástí nemocnice Na Bulovce (jako pavilon číslo 4), která jej využívá pro své interní oddělení. Dne 3. srpna 2004 byla prohlášena za nemovitou kulturní památku České republiky.

Rokoska je usedlost v Praze 8, Libni. Z původních staveb se dochoval pouze rokokový zámeček stojící na hřebeni vysokého návrší, na nějž byla usedlost přestavěná v poslední čtvrtině 18. století jeho tehdejším majitelem Prokopem Gindely. Podle jiných zdrojů je však autorem přestavby pražský měšťan J. Štembera. V okolí stavby bývaly roztroušené vinice, které byly později spojeny do jednoho celku. Po roce 1836 koupil stavbu J. Lendecke a přeměnil ji na cukrovar. Od roku 1890 byl v budově chudobinec. V roce 1903 byl zámeček koupen pražskou obcí a byla v něm zřízena městská vychovatelna. S ohledem na potřebu větších prostor pro vychovatelnu bylo v roce 1907 započato s výstavbou budovy vychovatelny východně od zámečku, do níž se posléze vychovatelna přestěhovala.
Zámeček je považován za architektonicky velmi hodnotný objekt, který je od 3. května 1958 nemovitou kulturní památkou. Západně od zámečku stojí budova bývalého špýcharu, která pochází pravděpodobně z 18. století. V 19. století prošla neobarokní úpravou. V době výstavby Vychovatelny (v roce 1907; podle některých zdrojů však již v roce 1903) byl špýchar přeměněn na exhortní síň či exhortní kapli (exhorta znamená duchovní výklad, promluvu při bohoslužbě či kázání). Odstranil se dřevěný strop, v podélné zdi se vybouralo šest oken a ve východním čele (směrem k zámečku Rokoska) se upravil vchod do kaple. Podlaha byla vydlážděna a bylo na ni položeno linoleum. Vazní trámy mansardové střechy se podbily a orákosovaly. Kolem hlavní zdi se upravil čtvrtkruhový fabion a v něm byly nad okna umístěny lunety. Kaple o jedné místnosti byla využívána jen občasně a ventilace byla zajištěna pouze vikýřem. Tento způsob se však ukázal jako nedostatečný, a proto bylo v roce 1935 pod okny zřízeno šest ventilačních průduchů a nad vchod byla umístěna markýza. Posléze kaple přestala sloužit náboženským účelům, došlo k jejímu odsvěcení a prostory byly využívány k uskladnění nemocničního nářadí. Stavba má mansardovou střechu a trojúhelníkový štít nad střední částí průčelí členěnou segmentově vyklenutou římsou.

Přírodní památka Bílá skála je chráněné území, které se nachází na pravém břehu řeky Vltavy v Praze 8–Libni. Oblast je přibližně vymezena ulicemi Povltavskou, Na Truhlářce a nemocnicí Bulovka. Zahrnuje dva skalnaté ostrohy (Bílá skála a Koráb). K vyhlášení přírodní památky došlo na základě vyhlášky Národního výboru hlavního města Prahy číslo 5/1988 ze začátku července roku 1988. Důvodem vyhlášení byla nutnost ochrany významného krajinného prvku ve skalnatém údolí řeky Vltavy, v němž se vyskytují význačné druhy organismů. Pojmenování oblasti dal román Lovci mamutů, jehož autorem je český pedagog a spisovatel Eduard Štorch.
Na území se vyskytují černé břidlice, křemence, pískovce a jílovce. Křemence se zde dokonce těžily do začátku 20. století a využívaly se při stavbách cest či silnic. Jílovce se naopak využívaly v cihlářství. Ke zvláště chráněným druhům, vyskytujícím se v přírodní památce, patří bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), jeřáb dubolistý (Sorbus quernea), dále otakárek fenyklový (Papilio machaon), ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis) a rorýs obecný (Apus apus). Ačkoliv jsou po jižní straně přírodní památky vedeny cyklotrasy, je oblast především vlivem zarostení vegetací obtížně přístupná a turisty opomíjená. Navíc území není ani označeno pruhovým značením či cedulemi se státním znakem a ani zde nejsou osazeny žádné informační tabule.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
44 komentářů
Využil jsem posledního volného dne, abych za "staré" lidové vstupné 100,- (od 1.1.2014 podražuje) na vlastní oko spatřil nejvzácnější českou minci. Víc k vidění nebylo, i když k výstavě "Peníze" patřila i výstava "Aféry", kde jste si mohli prohlédnout třeba boty Dr. E.Beneše, hůl T.G.Masaryka nebo sportovní úbor na slet ...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
24 komentářů
křik strak mě přilákal k oknu, nakonec toho dravce vyplašil chodec a holub ulítl ...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
61 komentářů
po delší době modrá obloha, tak jsem se šel podívat do Bohnic (abych věděl kde jednou skončím), pak na starý hřbitov a do Bohnického údolí. Zpátky přes staré Bohnice na autobus. Na autobus jsem se zeptal pocestného, netušil jsem ale, že má blázinec vycházky a tak jsem došel pěšky až do Krakova ...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
69 komentářů
potřeboval jsem provětrat hlavu, tak jsem využil volného vstupu do skleníku Fata Morgana a udělal si výlet. Až na místě jsem zjistil, že jsem nechal makroobjektiv doma...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
51 komentářů
potřeboval jsem trochu provětrat hlavu a myslel jsem že bude ráno alespoň námraza ...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
16 komentářů
všem milým rajčatům přeji klidné svátky a do dalšího roku samá nej
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
71 komentářů
procházka směrem západním, a čekání na západ slunce :-)
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
115 komentářů
na procházce jsem nejdřív fotil takové blbosti, a pak docela nečekaně mi zapózovala babočka bílé C ..
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
125 komentářů
poslední zdravotní vycházka, udělalo se krásně, cvakal jsem co se dalo, nakonec jsem objevil i nějaké hmyzouny :-)
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
37 komentářů
Nový silniční most Barikádníků, byl vyprojektován a postaven v letech 1972–1980. Původní železobetonový most Barikádníků byl postaven v letech 1926–1928 a vedla po něm i tramvajová trať. Původně se jmenoval Trojský most, ale v roce 1946 byl na památku bojů v Pražském povstání přejmenován na most Barikádníků. Jeho tehdejší podoba je velmi dobře zadokumentována v českém filmu Němá barikáda z roku 1948, kde se přímo na mostě a v jeho okolí odehrává dlouhá část tohoto snímku.
Most sloužil provozu do roku 1975. Stále rostoucí provoz na původním mostě a zanedbávaná (vlastně takřka žádná) údržba však totiž situaci vyhrotili natolik, že vedle původního mostu muselo být v roce 1970 postaveno vojenské mostní provizorium pro pěší a automobilovou dopravu, na němž byl provoz zahájen 25. srpna téhož roku. Na původním mostě Barikádníků zůstaly pouze tramvaje, ale protože se rekonstrukce stále odkládala došlo brzy k paradoxní situaci, že 19. května 1971 se silniční doprava musela pro havarijní stav mostovky provizorního mostu vrátit zpět na most Barikádníků, kde se však dalo jezdit již jen po tramvajových kolejích. Tento stav trval až do 15. ledna 1975, kdy byl v úseku Plynární - Pelc-Tyrolka - Vychovatelna provoz tramvají dlouhodobě přerušen pro výstavbu mostu nového. Starý most již nevyhovoval i dopravním požadavkům (malá kapacita a nízká niveleta mostu na trojské straně). Tramvajová trať byla zrušena a převedena na Trojský tramvajový most. Bourání starého mostu provedly Vojenské stavby Praha za spolupráce s mostním praporem Železničního vojska ČSLA.

Přilehlý Holešovický železniční most (pod Bulovkou) spojuje stanici Praha-Holešovice a odbočku Rokytka v Libni, je po něm vedena tzv. Holešovická přeložka. Navazuje na něj železniční tunel pod Bílou skálou. Most nebyl oficiálně pojmenován.
Jde historicky o pátý (po Negrelliho viaduktu, dvou vyšehradských mostech a branickém mostu) železniční most přes Vltavu v Praze. Jakožto jediný ze všech pražských železničních mostů nepřekonává řeku Vltavu kolmo, je veden šikmo, jeho levé předmostí (holešovické) se nachází dále po proudu řeky než předmostí pravé (libeňské).
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
5 komentářů
procházka k tunelu Blanka, vyústění v Tróji
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
70 komentářů
krátká zdravotní procházka okolo Ládví
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
116 komentářů
výstava dýní v Botanické zahradě, mohl jsem tušit, že tam bude hlava na hlavě :-(
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
100 komentářů
zdravotní vycházka laděná do podzimního hávu ...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
210 komentářů
původně jsem vyrazil konečně najít nějakého vypaseného pavouka v síti, ale opět jsem neuspěl. Tak jsem nejdříve cvakal jen tak, jak se postupně oteplovalo, objevil se i nějaký ten hmyz, až jsem nakonci, a to zcela náhodou, konečně cvaknul i zatím pro mě zcela nepolapitelnou vážku ...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
79 komentářů
začíná se to pěkně podzimně zabarvovat, a tak, když se zvedla mlha, vyrazil jsem na procházku ...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
69 komentářů
Jel jsem na chalupu v očekávání houbařských žní a krásného barevného babího léta. Počasí stálo za prd a nejlíp bylo v neděli odpoledne když jsme odjížděli. Trochu hub jsme našli, ale celkově letos bída...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
14 komentářů
letos u nás nic neroste, protože nejdříve byla zima a pak zase sucho, tak alespoň nostalgické vzpomínání ...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
40 komentářů
Ke dni evropského dědictví v Praze 8 byla otevřena jinak veřejnosti nepřístupná zámecká kaple Nejsvětější Trojice a sv. Václava v Praze 8 - Ďáblicích.
Původně středověká tvrz řádu Křižovníků s červenou hvězdou byla přestavěna po požáru roku 1755. Kaple s oltářem z roku 1755, řezbářskou výzdobou z doby kolem roku 1770 a freskami na klenbách z 2. poloviny 18. století. Centrální rizalit je ukončen trojúhelným štítem s plastikami sv. Václava a andělů od Ignáce Františka Platzera. V rizalitu je umístěna zámecká kaple s nástropní freskou. Ostatní prostory se nedochovaly.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
59 komentářů
Ke dni evropského dědictví v Praze 8 byl jinak veřejnosti nepřístupný plynojem zpřístupněn, a protože se i umoudřilo počasí vyrazil jsem tam.
Libeňský plynojem je originální technická stavba, která stojí na návrší nad křižovatkou Palmovka v pražské čtvrti Libeň. Dnes je využíván jako vědecké pracoviště a je zde umístěn největší aerodynamický tunel v České republice. Místními lidmi je plynojem nazýván Koule.

Plynojem byl postaven v roce 1932 Vítkovickým hutním těžařstvem a strojně vybaven firmou Českomoravská Kolben-Daněk pro firmu Pražská obecní plynárna. Stavbu provedl Tomáš Keclík, civilní inženýr v Praze. Důvodem výstavby tohoto zařízení byl zejména razantně rostoucí průmysl Libně, Karlína, Holešovic a Vysočan, který již nestačila zásobovat stávající plynárna v Michli.

Svému účelu sloužil plynojem pouhých deset let. V závěru druhé světové války byla již vypuštěná koule poškozena průstřelem leteckým kanonem. Projektil zasáhl plynojem z jižní strany a uvnitř explodoval. Na straně zásahu je umístěna záplata, na severní části jsou dodnes patrné nerovnosti způsobené střepinami. Tím bylo znemožněno jeho využití jako tlakové nádoby. Po opravě se už ke svému původnímu účelu nevrátil a v roce 1949 byl předán k využití Výzkumnému a zkušebnímu leteckému ústavu.

Výzkumný ústav přeměnil využití původní tlakové nádoby na podtlakový aerodynamický tunel, který je dodnes největším zařízením tohoto typu na území bývalého Československa. Změna funkce se realizovala prostou záměnou kompresoru za obří vývěvu. Ta vytváří v kouli vakuum. Někdejší plynojem v této své nové funkci prošel řadou modernizací a dodnes slouží jako experimentální pracoviště k aerodynamickým zkouškám a výpočtům letadel či lopatkových strojů. Díky jeho konstrukci je zde možné simulovat fyzikální podmínky při vysokých rychlostech proudění.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
124 komentářů
Palácové zahrady pod Pražským hradem jsou komplex několika historických, vzájemně propojených zahrad. Leží na území Malé Strany, na jižním svahu hradčanského vrchu. Původně byly budovány při šlechtických palácích a dodnes je zachován odlišný charakter jednotlivých samostatně řešených zahrad, jsou však spojeny do jednoho celku přístupného veřejnosti vchody z Valdštejnské ulice a ze zahrady Na Valech.
V 16. století postupně ztratily hradby na jižním svahu hradčanského vrchu svou obrannou funkci, a proto byly částečně zbourány. Pozemky, zahrady a vinice skoupila šlechta a měšťané. Časem malé užitkové zahrady zanikly a na místě začaly vznikat zahrady velké. Už v roce 1580 byla vytvořena dnešní Fürstenberská zahrada. Zahrady byly budovány jako renesanční italského typu a sloužily k odpočinku a potěšení vlastníků přilehlých paláců. Zahrady byly zpustošeny Švédy po dobytí Malé Strany 5. srpna 1648.
Při své následné obnově už byly zahrady budovány v barokní úpravě. Na zahradách se objevily terasy s plastikami, monumentální schodiště, kašny a vodotrysky, saly terreny, pavilony a galerie. Z vysoko položených teras se otevírají krásné pohledy na Malou Stranu a panoráma města.
Na jižním hradčanském svahu tak postupem času vznikl souvislý pás zahrad.
V 2. polovině 20. století byly zahrady pro svůj chátrající stav uzavřeny. Kolem roku 1990 se započalo s náročnou rekonstrukcí zahrad, ve třech fázích směrem od západu. V první fázi, dokončené r. 1995, byly otevřeny zahrady Ledeburská a Malá Pálffyovská. V letech 1995-2000 pokračovala rekonstrukce Velké Pálffyovská, Kolovratské a Malé Fürstenberské zahrady. V poslední fázi byly renovovány terasové části zdaleka největší Velké Fürstenberské zahrady, otevřené veřejnosti r. 2008.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
31 komentářů
Mánesův most je desátý most přes Vltavu po proudu řeky v Praze. Vede po něm tramvajová trať. Spojuje staroměstské Palachovo náměstí a malostranský Klárov. Za předchůdce mostu můžeme považovat Rudolfovu lávku, která byla postavena v těchto místech v letech 1868–1869.
Nový most projektovali inženýři František Mencl, Alois Nový a architekt Mečislav Petrů. Otevřen byl v roce 1914, úplného dokončení se však dočkal až v průběhu 1. světové války v roce 1916 a dostal jméno "most arcivévody Františka Ferdinanda d´Este". V 60. letech 20. století byla původní dlažba vozovky a mozaiková dlažba chodníku nahrazena asfaltem. Ten však přinášel různé problémy, a tak byl při rekonstrukci v letech 1992 až 1994 odstraněn.
Most je vystaven v uměleckém slohu, odpovídajícím moderně po roce 1910 a ve stylu českého kubismu. Na pilířích je ozdoben figurálními vlysy s náměty ze života vltavských plavců, na stranách staroměstského nájezdu na most jsou fontánky s chrliči a na stranách malostranského nájezdu znaky města a země. Na staroměstském předmostí na pokraji Náměstí Jana Palacha stojí socha malíře Josefa Mánesa od Bohumila Kafky z roku 1951.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis

Nebyla nalezena žádná alba.

Teprve se fotit učím, tak prosím přimhouřit očko ... :-)

od 9/2012 Nikon D5100, starší Canon PowerShot SX210 IS. Ještě starší fotky Olympus C-300 Zoom

Aktivní od

31. července 2012

Pohlaví

muž

Datum narození

25. dubna 1965

Mí oblíbení lidé na Rajčeti

reklama